kategorie článků       kategorie - Jsem dítě hvězd      Pavučina našich JISTOT

Pavučina našich JISTOT


Je těžké dělat věci jinak, když jediné, co známe, je chovat se právě tak, jak se chováme. Vidíme to jako děti doma, ve škole, v televizi, v divadle, u sousedů, kamarádů… A tak naše mysl, naše podvědomí, sahá stále dokola po vzorcích, kterých se dokola zbavujeme. Ale když nevíme, čím je nahradit, pak je velmi snadné sklouznout zpět do kolotoče toho, co vlastně nechceme.

Proč tomu tak je? Především proto, že se neustále soustředíme na to, co nechceme. Protože to známe, protože to bytostně nechceme, protože se toho bojíme a protože NA TO neustále MYSLÍME!

Náš život je tedy v hlavě, která nás nutí neustále se srovnávat s ostatními. Druzí se nám jeví šťastnější než jsme my, a tak ve snaze uniknout svému soužení, začneme napodobovat druhé. Když to nefunguje, myslíme si, že máme špatný vzor a tak si najdeme další a další… Ale ani to nefunguje, protože stále nejsme sami sebou… a každá role, kterou přebíráme, má již předem určenou svoji derniéru…

Hledáme odpovědi a hledáme je buď venku, v životech druhých a nebo v hlavě, čili ve svém egu. Nechceme si připustit, že vše, co vidíme kolem sebe, je nám pouhou inspirací a nápovědou nikoliv slepým vedením. Je snazší nechat se vést, než sám sobě ukazovat směr. Ale pokud víme, co nechceme, můžeme se pohnout. Nesmíme však na tom, co nechceme, lpět.

Mnoho lidí má strach, protože - jak se říká, je lepší vrabec v hrsti… a ten náš vrabec je právě ten starý život, který nás sice tolik ubíjí, ale přesto je to ta jediná jistota, co máme. A touha mít alespoň nějakou jistotu je touha, která nás žene do vlastní záhuby.

Život ale není o jistotách, je o přáních, která se plní, ale také se plnit nemusí. Život je o našem přístupu, který má být klidný jako vodní hladina a tím nám umožňuje brát každý okamžik jako příležitost k tvoření vlastního života. Rozvířené emoce a odhodlání být stále jinými a lepšími a hubenějšími nebo bohatými, to je jen hlava. V srdci je totiž KLID a RADOST. V srdci je i touha, touha po poznání a rozdávání radosti. Jiné touhy jsou egoistické a vedou nás zpět do hlavy a je opravdu velmi těžké rozpoznat, jaké touhy nás ženou kupředu, dokud sami sebe neznáme.

Musíme se nejdříve poznat, poté se můžeme změnit, nelze to naopak. Nelze se nutit ke změně a čekat, že pak přijde poznání. To je opět touha ega (být výjimečný, chytřejší, lepší…).

Nejprve je nutné dostat se do srdce. Zjistit, co vše tam máte, vyklidit ho, poznávat sebe, přijmout sebe a připravit sebe na nový způsob života. Pokud nejdřív změníte způsob života, unikne vám smysl vás samotných. Jen nahradíte jeden styl života druhým, ale hlubší smysl nepoznáte. Proto se vám dříve či později vrátí nutkání a pocit, že to má být vlastně celé „jinak“. Pokud se nejprve změníte, budete mít pocit, že to funguje, ale je to pocit pouze dočasný. Nepoznání sebe samých ve vás bude pořád a touha se poznat se bude projevovat stále častěji a viditelněji.

Jak se ale poznat?

VZDEJTE SE SVÝCH JISTOT.

Je velmi těžké a zároveň statečné pustit se vlastních jistot a vykročit do neznáma. Ale tuto odvahu doprovází opora Vesmíru. Vnímáte drobné radosti, znamení a pocit, že nejste sami.

To vše můžete cítit, pokud se budete dívat, skutečně dívat, a to svým vnitřním zrakem. Čím víc ale lpíme na venkovním světě, tím více zamotaní jsme v pavučinách matrixu a svým mrskáním a protesty se vlastně ještě víc zamotáváme - až se přestaneme hýbat, až se vyčerpáme, až jiskra v nás vyhasne, až puls lásky v nás bude tak slabý, že budeme dělat, co se po nás chce a s touhou, že to „zítra“ bude lepší.

Pokud nevíte, co přesně chcete, ale víte jen, co nechcete, rozhodněte se. Můžete PUSTIT ten stav, který vás uvrhl do pavučin vaší vlastní mysli a soustředit se jen na své vlastní nitro.

Pokud se pustit nechcete nebo nemůžete, nejste na změnu připraveni. Není to špatné, znamená to, že jen potřebujete více zkušeností, než se rozhodnutí ve vás ukotví a bude vyzařovat z každé vaší buňky. Teprve tehdy budete připraveni na další krok.

POZNEJTE SAMI SEBE

Vymezte si čas jen pro sebe, naučte se pravidelně napojovat na své srdce v tichosti, přírodě, se zavřenýma očima… dokud se tento stav napojení nestane vaši přirozeností. Dokud vás matrix dokáže pohltit byť na jednu jedinou vteřinu, je nutná vaše neustála koncentrace na sebe samu. Je nezbytné soustředit se na každé slovo, myšlenku, čin. Neodsuzovat se, ale chápat, co a proč děláme, jak se chováme, jak se u toho cítíme. Zkuste se věnovat vlastní „sebeanalýze“ a vlákna, která vás drží, se budou rozpouštět a srdce vás povede novým a pro vás neznámým směrem, ale zcela bezpečným a láskyplným…

Zeptejte se ale nejdřív sami sebe - „chci opravdu jiný život než jaký mám doposud?“ ; „jsem ochotný/á pustit vše, co v životě mám?“. Pokud ne, poznávejte a věnujte se dál životu, který vám nabízí vaše myšlenky. Pokud ano, tak víte, že to ANO řeklo vaše srdce a také cítíte, co dál máte udělat.

Není špatná cesta, není špatné rozhodnutí. Je ale důležité, aby to rozhodnutí bylo JEN VAŠE!

V jednotě se nakonec všichni potkáme, a je jedno, jak rychlé či pomalé máte tempo.

S láskou,
Aleera

Další články ze sekce: Jsem dítě hvězd

CESTA DUŠE do hlubin SRDCE

Dokud se neprobudí vaše srdce do lásky, která vás bude vést a ochraňovat, ztratíte se ve víru pravidel a řízených tréninků, které vás budou sice přesvědčovat, jak skvěle na sobě pracujete, ale žít budete pořád ve své hlavě...

KŘIŽOVATKA svobody

Svět je jedno veliké zrcadlo a vesmír nám tímto zrcadlením dává všechny odpovědi, které neuvidíme očima, ale srdcem...

Probuzení... nebo PROBUZENÍ?

Mnoho probuzených se v tomto procesu UVĚDOMĚNÍ zacyklí a uvízne v bublině „JÁ VÍM“...

Elixír ŽIVOTA nebo elixír NA ŽIVOT?

Neexistuje návod na život... Existuje jen volba - chci žít nebo přežívat?

Probuzení jako NÁSTROJ EGA

V dnešní společnosti se lidé snaží nejdřív probudit, místo aby se napojili na lásku... Mají pak probuzené ego a nikoliv srdce!

TEMNÁ NOC duše

Je to jedna z nejtěžších zkoušek a lekcí… opět se dostanete na pomezí mezi dvě strany dualitního světa… láska zmizí, pocit jednoty je v mlze a jediné co cítíte je jen vaše ego…

Zpětné zrcátko - pohled z DRUHÉ STRANY

Dokud se lidé bojí být sami, bude v nich neustále vibrovat energie, která není jejich...

Je čas ZAPOMENOUT na ego

Jak může člověk, který celý život žil v egu a ztotožňuje se s ním, najednou přestat žít v egu?

PRAVDA a MATRIX– pojmy, kterými jsme zotročili sami sebe

Nejsme obětí katastrof našeho světa, ani našeho života… my jsme tvůrci!

PÝCHA předchází pád...

Část mého srdce stále spala - dokud jsem plně nepochopila a neprocítila význam této "spící" části...

ČERNÁ A BÍLÁ aneb rovnováha světla a tmy

Spojením dvou protikladů vzniká rovnováha, která nás může dovést k Jednotě. Ta jednota ale není pouze venku, je především uvnitř každého z nás...

Svůdný třpyt POZORNOSTI

Být středem něčího světa je lákáva iluze. Ta iluze nás ale změní v to, co si ostatní začnou myslet...

Znovuzrození vnitřní HVĚZDY

Uprostřed vaší hrudi s rozevírá krásný květ… Ten květ je energie lásky, , která nás tvoří a spojuje, rozdává svoji sílu a vůni do všech stran… stejně jako my… děje se to totiž skrze NÁS…

Dar jménem VZTAH

Aby k nám mohlo přijít to pravé, musíme přestat hledat a pozornost otočit k sobě. Vyjádříme tím nejen důveru a lásku k sobě, ale i životu, který vychází ze Zdroje.