kategorie článků       kategorie - Jsem dítě hvězd      TEMNÁ NOC duše

TEMNÁ NOC duše


V období duchovního růstu přichází vedle klasických zkoušek také období, o kterém se moc nemluví, a které může člověka s rozzářeným srdcem vrhnout zpět do světa iluze a ega...

Tomu období se říká „Temná noc duše“ - je to fáze života, kdy jste probuzení, žijete svým srdcem - ALE - “něco“ vás odpojilo od Zdroje. Vy už znáte ten pocit, jaké to je, být napojeni na bezpodmínečnou lásku, ale najednou je to pryč. Je to jako kdyby ve vás někdo otočil vypínačem. Stále všechno víte, intuice funguje, hluboké vědění ve vás se prohlubuje, ale pocitově jste vyprahlí… prázdní… bez lásky…

Je to jedna z nejtěžších zkoušek a lekcí. Opět se dostanete na pomezí mezi dvě strany dualitního světa - láska zmizí, pocit jednoty je v mlze a jediné co cítíte je jen vaše ego…

Je to čas, kdy egu nic nebrání projevit se ve vší parádě. A tak vyhrabe všechny vzorce, situace a bolesti, kterých jste se úspěšně zbavili (alespoň jste si to mysleli); umocní to; přidá k tomu emoce a vzorce, kterých jste se ještě nezbavili zcela a tím vším ve vás vyvolá pocit hluboké bezmocnosti, vzteku a zloby… Začnete mít pocit, že celé vaše sebepoznání bylo k ničemu. Začnete si klást otázky, že sice chápete a vnímáte spoustu souvislostí, ale život jako takový postrádá smysl… To, co vás vedlo bezpečně za ruku a vyvolávalo ve vás pocit klidu, je najednou pryč… ocitáte se ve svém vlastním „pekle“ a nevíte, co máte dělat…

Můžete se začít vztekat, nadávat, být zlí a nepříjemní na lidi kolem… jejich reakce vám bude lhostejná, všechno vám bude jedno. Božská láska se k vám otočila zády a proč tedy být láskyplný ke světu, který je plný zloby, hnusu a nenávisti… alespoň tak vám to může připadat… Je to období, kdy buď propadnete zpět do svého ega, nebo zůstanete klidní (i když s vypětím všech svých sil, ale s vírou, že to, co ve vás bylo, odešlo jen dočasně).

Pokud zachováte klid, začnete pozorovat, jak se skutečně cítíte a přijde zděšení – cítíte se úplně stejně, jako tomu bylo před momentem, než do vás vstoupila bezpodmínečná láska… cítíte sevřené srdce, prázdné... Navenek jakoby vypadáte pořád stejně, ale když se podíváte do zrcadla, zmizela jiskra z vašich očí…

Můžete lamentovat a stěžovat si, nebo to vezmete jako nejpřínosnější období k odložení toho, čím už nejste… ve vědomém stavu se vám připomene vše, co jste prožívali jako nevědomí – se srdcem v lásce by jste si to totiž už nikdy nedovolili… Protože proč by si láska vybírala prožívat utrpení, strach a úzkost? Láska tedy musela ustoupit do pozadí, aby vám ukázala vědomý stav bez lásky… aby vám ukázala, kde všude máte ještě ego, kde jsou poslední zbytky hluboce zakořeněného strachu, který jste přes lásku nechtěli nebo nebyli schopni vnímat.

V tomto období, které je různě dlouhé a může se projevovat doprovázením krátkých záblesků lásky (vnímáte, jak máte srdce opět otevřené a jak se vám pomalu zavírá), nemůžete dělat nic jiného než ČEKAT. Je velmi důležité mít TRPĚLIVOST a snažit se nepropadnout starému chování… není to vnitřní boj jako v předchozích situacích, kdy si se srdcem v lásce volíte, jak budete reagovat. Tento stav je o totální odevzdanosti! Stojíte na pokraji útesu a bojíte se, že spadnete, hledáte, čeho se zachytit... až nakonec přijde uvědomění, že se nemůžete už déle držet, nemůžete spadnout, ale musíte odevzdaně skočit. Skočit do náruče bezpodmínečné lásky, kterou stále necítíte, ale věříte v ni, protože ji znáte, a protože vaše srdce netouží po ničem jiném, než po tomto blahodárném spojení…

Je to stav, kdy jste se z kukly proměnili v motýla... ten motýl ale čeká, až mu uschnou křídla, aby mohl letět... letět k lásce... pokud toto uspěcháte, křídla si zničíte. Pokud vyletíte dřív, než přijde váš čas, spadnete a křídla si poničíte...

Utéct z tohoto stavu nemůžete, odčarovat ho nemůžete, přeměnit ho nemůžete… můžete ho jen vnímat a procítit. Maximálně procítit veškerou nízkovibrační energii, aby jste si připomněli, co to dělá s vaším tělem, duší, srdcem, myslí… jak vás to svírá a jak život ve vás umírá… Ale to, co umírá není život, je to bolestivé odebírání nadvlády ega nad vaším životem… A pokud se budete chtít za každou cenu zachránit (a ulevit si od té bolesti), tak ona záchrana způsobí, že si budete sice uvědomovat své probuzení, ale vládu svého života jste dali opět egu… a vaše srdce zůstane sevřené… Bude to tedy za cenu skutečného života… a když už jste došli až sem, máte sílu nepodlehnout svodům ega a jeho vábivému slibu moci, která mocí vlastně vůbec není… :)

Tento čas čekání je zároveň čas velkého pokušení… máte před sebou veškerou moc a poznání, které můžete využít, aby váš život byl přesně podle modelu společnosti. Znáte již principy vesmíru, sílu myšlenky a umíte si vytvářet realitu podle svých přání a potřeb. Můžete mít vše, ale pokud vás pohltí potřeby ega, bezpodmínečná láska vám bude chybět. A nebo vytrváte na cestě do svého srdce a vaše vědomí opustí vzdušné zámky materiálního světa a začnete si tvořit Ráj na Zemi :)

Podlehnete svodům materiálního bohatství, nebo změníte směr vaší pozornosti, necháte rozkvést své srdce a otevřete náruč nebi…?

Tyto řádky jsou věnovány všem, kdo mají pocit, že se jim ztrácí půda pod nohama, aby věděli, že nejsou sami, a že bezpodmínečná láska je stále s námi :)

Aleera

Další články ze sekce: Jsem dítě hvězd

CESTA DUŠE do hlubin SRDCE

Dokud se neprobudí vaše srdce do lásky, která vás bude vést a ochraňovat, ztratíte se ve víru pravidel a řízených tréninků, které vás budou sice přesvědčovat, jak skvěle na sobě pracujete, ale žít budete pořád ve své hlavě...

KŘIŽOVATKA svobody

Svět je jedno veliké zrcadlo a vesmír nám tímto zrcadlením dává všechny odpovědi, které neuvidíme očima, ale srdcem...

Probuzení... nebo PROBUZENÍ?

Mnoho probuzených se v tomto procesu UVĚDOMĚNÍ zacyklí a uvízne v bublině „JÁ VÍM“...

Elixír ŽIVOTA nebo elixír NA ŽIVOT?

Neexistuje návod na život... Existuje jen volba - chci žít nebo přežívat?

Probuzení jako NÁSTROJ EGA

V dnešní společnosti se lidé snaží nejdřív probudit, místo aby se napojili na lásku... Mají pak probuzené ego a nikoliv srdce!

Pavučina našich JISTOT

Když nevíme, čím staré vzorce nahradit, pak je velmi snadné sklouznout zpět do kolotoče toho, co vlastně nechceme...

Zpětné zrcátko - pohled z DRUHÉ STRANY

Dokud se lidé bojí být sami, bude v nich neustále vibrovat energie, která není jejich...

Je čas ZAPOMENOUT na ego

Jak může člověk, který celý život žil v egu a ztotožňuje se s ním, najednou přestat žít v egu?

PRAVDA a MATRIX– pojmy, kterými jsme zotročili sami sebe

Nejsme obětí katastrof našeho světa, ani našeho života… my jsme tvůrci!

PÝCHA předchází pád...

Část mého srdce stále spala - dokud jsem plně nepochopila a neprocítila význam této "spící" části...

ČERNÁ A BÍLÁ aneb rovnováha světla a tmy

Spojením dvou protikladů vzniká rovnováha, která nás může dovést k Jednotě. Ta jednota ale není pouze venku, je především uvnitř každého z nás...

Svůdný třpyt POZORNOSTI

Být středem něčího světa je lákáva iluze. Ta iluze nás ale změní v to, co si ostatní začnou myslet...

Znovuzrození vnitřní HVĚZDY

Uprostřed vaší hrudi s rozevírá krásný květ… Ten květ je energie lásky, , která nás tvoří a spojuje, rozdává svoji sílu a vůni do všech stran… stejně jako my… děje se to totiž skrze NÁS…

Dar jménem VZTAH

Aby k nám mohlo přijít to pravé, musíme přestat hledat a pozornost otočit k sobě. Vyjádříme tím nejen důveru a lásku k sobě, ale i životu, který vychází ze Zdroje.