Jsem dítě hvězd
Dokud se neprobudí vaše srdce do lásky, která vás bude vést a ochraňovat, ztratíte se ve víru pravidel a řízených tréninků, které vás budou sice přesvědčovat, jak skvěle na sobě pracujete, ale žít budete pořád ve své hlavě...
Svět je jedno veliké zrcadlo a vesmír nám tímto zrcadlením dává všechny odpovědi, které neuvidíme očima, ale srdcem...
Mnoho probuzených se v tomto procesu UVĚDOMĚNÍ zacyklí a uvízne v bublině „JÁ VÍM“...
Neexistuje návod na život... Existuje jen volba - chci žít nebo přežívat?
V dnešní společnosti se lidé snaží nejdřív probudit, místo aby se napojili na lásku... Mají pak probuzené ego a nikoliv srdce!
Když nevíme, čím staré vzorce nahradit, pak je velmi snadné sklouznout zpět do kolotoče toho, co vlastně nechceme...
Je to jedna z nejtěžších zkoušek a lekcí… opět se dostanete na pomezí mezi dvě strany dualitního světa… láska zmizí, pocit jednoty je v mlze a jediné co cítíte je jen vaše ego…
Dokud se lidé bojí být sami, bude v nich neustále vibrovat energie, která není jejich...
Jak může člověk, který celý život žil v egu a ztotožňuje se s ním, najednou přestat žít v egu?
Nejsme obětí katastrof našeho světa, ani našeho života… my jsme tvůrci!
Část mého srdce stále spala - dokud jsem plně nepochopila a neprocítila význam této "spící" části...
Spojením dvou protikladů vzniká rovnováha, která nás může dovést k Jednotě. Ta jednota ale není pouze venku, je především uvnitř každého z nás...
Být středem něčího světa je lákáva iluze. Ta iluze nás ale změní v to, co si ostatní začnou myslet...
Uprostřed vaší hrudi s rozevírá krásný květ… Ten květ je energie lásky, , která nás tvoří a spojuje, rozdává svoji sílu a vůni do všech stran… stejně jako my… děje se to totiž skrze NÁS…
Aby k nám mohlo přijít to pravé, musíme přestat hledat a pozornost otočit k sobě. Vyjádříme tím nejen důveru a lásku k sobě, ale i životu, který vychází ze Zdroje.
